Co člověk k životu potřebuje, aby měl ze sebe dobrý pocit a nezapadl do šedé zóny stereotypu?
Průzkum od dotázaných potvrdil různými slovy opakující se 3 klíčové rysy:
- ODVAHA
- VÁŠEŇ
- „DĚTSKÉ OČI“
Jak si udržet „tah na branku“ a pocit smysluplnosti? Zkusme nalézt návod v těch třech známých slovech, která tak často slýcháváme.
1) ODVAHA
Steve Jobs řekl: „Měj odvahu, aby hluk ostatních názorů nepřekřičel tvůj vlastní vnitřní hlas.“ A můj druhý favorit sir Winston Churchill: „Strach je reakce. Odvaha je rozhodnutí.“
Znáte ten pocit, kdy jste v konfliktu nebo jste osobě naproti neřekli, co jste chtěli? Zůstali jste zticha nebo jen blekotali. Zpětně o vlastní hrdosti, nemohla být řeč. Odvahu jste nenašli a zbyla jen pachuť zmaru. Tak třeba příště…
Couvli jste z nabídky někam odcestovat, přijmout nové zaměstnání nebo se pustit do nového projektu? Litujete? Minimálně nevíte, jaké by to bylo. Chybí vám cenné informace z odvážného počinu. Vaše sebevědomí nevyrostlo ani o centimetr. Sebeobhajoba zní následně takto: „Nebyla na to správná chvíle. Nebyl jsem si jistý. Jsem vlastně celkem spokojený, tak jak to je.“ Ve všem máte pravdu, ale život nečeká.
Hlavním důvodem bývá lenost, nechuť řešit možné komplikace „co kdyby to nevyšlo“, případně záludný pocit jistot, v nichž žijete.
Bez odvahy odpoutat se, okusit něco nového a zamíchat kartami svého osudu, nebude nic.
2) VÁŠEŇ
Vášeň je atribut, bez kterého nejsou velkolepé vize realizovatelné. Karel Kryl zpívá, že „úloha osobnosti v dějinách sestává z ochoty dotyčné osobnosti zemřít, nebo nechat se zabít, dříve než stačila odvolat...“ Což uznejte, nejde bez vášně. Pouze tam, kde byla přítomna vášeň, děly se velké věci. To platí pro všechny zlomové války, revoluce, objevy nových kontinentů, objevy ve vědě, hudební opusy, umělecká díla a monumentální stavby, která nestárnou a nepřestávají nás fascinovat. Za tím vším stojí vášeň pro věc.
Vášeň vás drží ve hře, dokud nedotáhnete vše do zdárného konce. Vášeň směřuje vaše myšlení, jednání k tomu, abyste vyhráli. Je to esence nutná k tomu, abyste byli lepší než ostatní. S vášní se problémy lépe zvládají, protože lehké perutě vášně vás zvedají do výšek, o kterých se běžným smrtelníkům nesní. Lehkomyslnost je v této chvíli na místě. Možná vás nařknou, že jste blázni nebo snílci. A oni nejsou hazardéři? Tím, že život zasvětí nudě?
3) DĚTSKÉ OČI
Schopnost vidět svět dětskýma očima je staronový pocit, který jste cestou životem ztratili. Na vše jste si věkem udělali názor a dopředu s ním přistupujete ke všemu, co vás v životě potká. Jako děti jste předsudky neměli. Dychtivě jste celou vaší podstatou hltali vše, co upoutalo vaši pozornost. Šťastný je ten, kdo si zachoval dětské oči. Zvídavost, která pohání člověka vidět víc, než co se na první pohled zdá. Otevřená mysl, která připouští různé úhly pohledu, možnosti a nechává prostor pro fantazii. V té chvíli se otevírají dokořán vrata pro kreativitu a skrytý potenciál.
Nedostatek odvahy, vášně a dětských očí vede pomalu a jistě k frustraci a zmaru v životě. Možná máte něco jisté a vybudované, ale stejně vás to nebaví. Je to ohrané a okoukané. Touha chtít od života víc je všudypřítomná. Velmi těžko lze při jízdě po zaběhnutých kolejích probudit novou vášeň. Když budete jíst celý život biftek, také se ho přejíte. Jediným lékem a cestou k nalezení smysluplnosti, je úkrok stranou ze zavedených jistot.
Většinu času jedete v módu autopilota. Vše je tak automatické, že vás nic nenutí začít používat jinou optiku a probudit v sobě ztracenou touhu zkoumat a objevovat. Jak chcete v rutině znovu najít dětské oči a vášeň? O odvaze nemluvě, tu skutečně ve svém zautomatizovaném životě plném jistém nepotřebujete.
Začněte to zkoušet na malých věcech. Choďte jinudy, odpovězte jinak, než jste zvyklí, zkuste jiné jídlo, běžte do kina na něco úplně (pro vás) debilního. Zeptejte se na to, na co jste se vždycky zeptat chtěli. Zajeďte si tam, kam si léta slibujete, že se podíváte. Hrajte si a zpomalte. Uvidíte, že času na „kraviny“ máte paradoxně dost. Věnujte více času svému nitru a začněte trénovat všímavost.
Já vím, je to ohrané, ale přesto: „Miřte na měsíc. I když jej minete, skončíte mezi hvězdami.“ (Les Brown). Tenhle citát jsem už několikrát použila, ale hodí se skoro všude. Je fakt boží. Při mé orientaci mám téměř jistotu, že Měsíc minu, a přesto se ráda usadím mezi hvězdami.
Vaše Dagmar
Comments